"Přátelé, kamarádi, my vám ty záchody umyjeme"

Jakub Mezlík, 29.9.2006 - Již čtvrté velkolepé setkání esporťáků se letos uskutečnilo ve Štědroníně na břehu Orlické přehrady. Bylo vidět, že organizátoři srazu si po sobě záchody myjí, protože všechno dokonale připravili a zrežírovali (ikdyž zrovna ty záchody byly asi největší slabinou štědronínského areálu - r.). Letošní sraz byl můj první, proto jsem dlouho nevěděl, co mám očekávat. Až do doby než přišly takový ty notičky - e-mail s předmětem "pozvánka na firemní sraz". Mail sice nebral konce a četl jsem jej asi tři dny:-), přesto jsem se nakonec dostal až k závěrečnému vykřičníku a začal se těšit.

Den D, den odjezdu, nastal v pátek 25. srpna. Náš šéf a řidič Wally (který mě z neznámých důvodů nechtěl pustit za volant své Fabie) stanovil odjezd ve 14:00 od benzíny v Jihlavě ve směru na Pelhřimov. Svérázný redaktor Dušan Majer nás pobavil hned na začátku. Dlouho před druhou volal, že už je na místě, škoda jen, že jsme ho tam ani ve 14:05 nenašli... Čekal totiž na Benzině s velkým B, která je asi kilometr za městem, a kam se dopravil taxíkem!!!:-) Koupili jsme si ještě v blízkém supermarketu dostatečnou zásobu piv a vyrazili jsme. Hned v autě jsme si s Lubanem (který mě z neznámých důvodů nechtěl pustit na přední sedadlo Wallyho Fabie) otevřeli první plechovku, aby nám cesta rychleji ubíhala. Ani jednou se nám nepovedlo zabloudit a připravili jsme se tak o dobrodružství. Moje vina to však nebyla. V Táboře jsem chtěl jet směr Praha, Wally mě však neposlechl a na poslední chvíli strhl řízení směr ne Praha.

Kolem čtvrté hodiny přijíždíme do Štědronína, po záplavě těl asi sedmiletých gymnastek a patnáctiletých házenkářek konečně spatřujeme nezaměnitelnou tvář jistého pana Davida Schlegela. "Přijel jsem na sraz už ve středu, abych se tam dva dny aklimatizoval," prozradil Áda, dodnes však nevíme jak aklimatizace v přítomnosti tolika žaček probíhala...:-))) Nicméně jsme se ubytovali, otevřeli další plechovku a pak vyrazili na večeři. Když jsme se ovšem dozvěděli, že bude až za půl hodiny, nezbylo nám nic jiného než ochutnat ve vedlejší hospodě místní pivo (jestli se to dá takhle nazvat:-) Platan. Nutno poznamenat, že pro téměř všechny účastníky srazu představoval tento nápoj velkou delikatesu..:-)))

Po večeři jsme se všichni sešli, slovo si vzal Mishanek a stručně shrnul, co je nového. Následovala one-man show v podání Ády, který nejprve vyzkoušel co vydrží mikrofon:-), pak začal nezapomenutelným proslovem o tom, že je potřeba, abychom si po sobě myli záchody. Poté přešel k líčení historek z firmy(zejména se ujala ta o knihách pro pana Dobiáše), kterými rozesmál všechny esporťáky. "Áda, jak jeho zvykem, bavil všechny přítomné a prokázal, že by se neztratil ani ve vodách showbusinessu," vyzdvihl Davida Michal Jágr. Zbytek večer si vzal na starost moderátor radia Prácheň a člen písecké redakce Jarda Košatka, který s pomocí DJe pouštěl písničky na přání. V 11!!! nám zavřeli hospodu, ale kluci dovezli lahváče, takže se mohlo vesele pokračovat...:-) Když už došly i ty, tak se postupem času velká část osazenstva přesunula na chatku č. 1, kde u Gajusovy pípy večer vesele pokračoval. Alkohol se na mně ovšem podepsal tak, že detaily této noci zmizely z mé paměti kdesi v nenávratnu...:-))

Sobotní den pro mě začal až dopolední schůzí (s pochopitelných důvodů jsem na snídani odmítl vstát:-), hlavně jsem se však těšil na fotbal, ve kterém jsme ale měli tolik smůly jako čeští fotbalisté, když na EURU prohráli s Řeky. Náš tým byl složen ze čtyř redaktorů z Jihlavy a čtyř z Třebíče, což mnozí nechápali, po celý sraz jsme však naši dlouholetou rivalitu hodili stranou a večer jsme vesele debatovali i u Platanu (chtěl jsem sice napsat u piva, ale Platan se mi prostě stále příčí takhle nazývat:-). Za celý fotbalový turnaj je nutno poděkovat klukům z Karlových Varů, kteří vše zorganizovali. Po tom, co se děje v dnešním fotbale, by mě nepřekvapilo, kdyby sami vyhráli, avšak nestalo se. "Jako hráč týmu SpartaK. Vary si myslím, že nám hodně do karet hrál hrací systém ve skupině, kdy do semifinále automaticky postupoval první tým a Vary. V dalším průběhu už jsme bohužel nevyužili zhola nic ze svých předností - na penaltách s Opavou jsme shořeli jak Sparta v Bolehlavi, rozhodčí nám také výjimečně nepomohl a poslední zoufalý pokus o zfalšování výsledků při vyhlašování nám také neprošel," vysvětluje příčinu neúspěchu Ari.

Titul letos překvapivě nepadl do náruče Českých Budějovic, ale do týmu složeného z různých koutů republiky (Opava, Vsetín, Ostrava, Hradec Králové, Jindřichův Hradec, Šumperk). Důležité je zmínit rovněž samotné vítěze: Bary, Effe, Alec, Mishan, Haades, Dan, Šindy, Novo, Eddie a Jarda Drak, který zhodnotil cestu za titulem: "Nooo, nebylo tak těžké přeběhnout párkrát hřiště tam a zpět, jako teď vstát ze židle, kdy cítím celé tělo a uvědomuji si, že sportovat naplno jednou za rok není moc dobrá věc. Jinak nám přálo hodně štěstí při loterii v podobě penalt a taky, že jsme narazili na oslabené Budějovice, ale na to už se historie neptá." Ředitel turnaje Ari si ještě vylil srdce:-): "Musím ocenit pomoc všech rozhodčí, zapisovatelů i sponzorů. Příště už snad dotáhnu i tu organizaci a celé klání bude mít zajištění jaké si zaslouží."

Mezitím, co se na hřišti bojovalo s vypětím všech sil, skupinky lidí postupně odjížděly na nedaleký most, kde si každý mohl skočit... Připraven zde totiž byl adrenalinový program. Bungee jumping, bungee running, houpačka (skok po nohou na laně z mostu) nebo slaňování. Našlo se spousta odvážlivců, pro některé(viď Zety?:-) byl dost velký adrenalin už samotný pohled dolů. Já jsem se ke skoku neodhodlal, ale svým způsobem za to může Dušan Majer z jihlavské redakce, kterému jsem nabídl, že skočím, pokud si dá večer pivo. Ani to ho však nezlomilo a nadále zůstal věrným odpůrcem. Má k tomu zajímavý důvod. V 6 letech ochutnal pivo a od té doby už se ho ani nedotkl, prý mu smrdí..:-) (Sorry Dušane, tohle se nedalo nezmínit:-).

Po večeři přišla na řadu další sešlost, tentokrát se udělovaly Zlaté Gregory za uplynulou sezónu. Objevem roku se stal Michal Jágr. "Je to odpověď na mojí práci a motivace do příštích let." Nejlepší redakcí se stala karlovarská, nejlepším redaktorem pak Michael Mareš ze Slavie. Ostatní vítězové: mládežník roku: Roman Šperňák, skokan roku (redakce): klhchomutov.cz, přínos pro firmu: Tomáš Zetek, Aleš Strouha, Michal Slavík, fotograf roku: Stanislav a Lukáš Součkovi, nejlepší online přenosy: Jan Skalák, nejlepší článek: Lukáš Bajgar, nejlepší šéfredaktor: Aleš Strouha, síň slávy: Miro Votava.

Večer pak pokračoval u alkoholických nápojů, holky z hospody to tentokrát s námi vydržely dlouho a zavíraly až krátce po třetí. Tím však noc neskončila, více prozradil Áda: "Úžasná byla sobotní noc, kdy jsem vydržel pařit až do 5:50 ráno a spolu s Kubou z Jihlavy (ano, tady mluví o mně:-) a Sukym z Hradce jsme to táhli nejdéle. Dokázal jsem sám sobě, že na to ve svých osmadvaceti pořád mám." Chtěl bych ještě dodat, že dlouho s námi vydrželi také Roj (který si večer zpříjemňoval s kytarou) a Effe (který si večer zpříjemňoval s Kohyho neteří:-)

Ani v neděli jsem nezažil atmosféru snídaně a tak jsem téměř hned po probuzení (násilném:-) byl donucen nasednout do auta směr Jihlava. Cesta mi po propité noci dala pořádně zabrat a byl jsem rád, že jsem nedopadl jak Jirka Mokrý z Třebíče po bungee jumpingu...:-)

A jak se sraz líbil? "Byl nejlepší v dosavadní historii srazů eSports. Protože jsem ze zapadlýho kouta vlasti, navíc druholigového, tak moc lidí přes celou sezonu nevidím. Proto je právě sraz takovým svátkem, kterej si nenechám ujít a letos díky skvělé organizaci neměl chybu. Díky všem co přijeli," říká Jarda Drak. Pochvalně se vyjadřuje i Michal Jágr, pro nějž to byl první sraz: "Lidi z eSports na mě udělali dojem a je dobře, že většina z nich v mých očí nebude jen nick z ICQ." Také Lucka Vítková byla spokojená: "Bylo to super, protože přijelo hodně lidí, byl bohatý program a vládla přátelská atmosféra."